Ostatní procesy, které jsou ve výčtu uvedeny, nyní řízeně ve výpočtech částečné bilance zanedbáme.
Jedná se o procesy, jejichž rychlosti a tedy vliv na tepelnou bilanci

a) byly více-méně stejné před zástavbou a nyní, b) neumíme je lehce ovlivnit. 

​

Pokud bychom chtěli znát příčinek člověka na proces "odražené teplo z atmosféry" (kalkulovat vliv skleníkového efektu), pak bychom potřebovali mít k dispozici důvěryhodnou kinetiku tohoto procesu. Tato kinetika k dispozici na internetu není, sic ji poctivě hledáme. Pro zajímavost si vliv CO2 můžeme v bodech diskutovat: 

​

a) čím více CO2 příroda a lidé vyrobí, tím rychleji je fyzikální absorpcí do vody z atmosféry odstraňován do moře a do povrchu země.

b) čím více CO2 do vody a do země dostaneme, tím rychleji je jako základní složka fotosyntézy utilizován/spotřebováván zelenými organismy - jak na suchu, tak ve vodě/v moři. Kinetika růstu planktonu v ve světových mořích a fyzikálně rozpuštěný CO2 - rozpuštěný kyslík v moři - vyloučený kyslík z mořské vody do atmosféry zcela zásadní pro udržování dýchatelné atmosféry na Zemi (cca 18% kyslíku). 

​

c) čím je CO2 v jeho plynném stavu v atmosféře více, tím lépe roste vše zeleně. A to potřebujeme, protože fotosyntéza nejen že vytváří rostliny ale také vyrábí kyslík, jak již bylo zmíněno, který dýcháme. Proto se do skleníků přidává CO2, aby byla lepší úroda. Navíc, více zeleně = více zadržené vody, která je nutná pro odpar = pro chlazení. 

​

d) čím je CO2 v atmosféře více, skleníkový efekt se údajně snižuje a to logaritmicky. Teorie proč tomu tak je si můžete načíst například zde. Přeloženo do češtiny, čím více CO2 je, tím menší vliv na skleníkový efekt má. Sami si najděte ve vyhledávači "Logarithmic CO2", není to triviální diskuse.  Rozhodně nezavdává právo tvrdit že "Geen deal" = nulové CO2. Pokud bychom chtěli ralizovat "Green deal", tedy zelenou dohodu, pak potřebujeme více CO2 aby zeleň rostla, nikoli obráceně. Nic zeleného na zemi nebude, pokud budeme odstraňovat CO2

​

e) super zajímavá diskuse by byla porovnat bilanci CO2: kolik tun CO2 průměrně vyrobí příroda (stejné množství se průměrně spotřebuje na výrobu kyslíku) za den samovolně. Oproti tomuto číslu je produkce CO2 spalováním a dýcháním zanedbatelný zlomek. Stejně tak je třeba zmínit, že na globální kinetické závislosti ohřevu a chlazení tento plyn nemůže mít měřitelný vliv, protože jeho celková koncentrace v atmosféře nepřesauje 

Podtrženo sečteno: nezpochybňujeme zde možný vliv CO2 na rychlost procesů oteplování a odvozeně na rychlost procesů chlazení, které určují výslednou teplotu.  Nicméně, do výpočtů tepelné bilance tento vliv začlenit nelze, protože kinetické rovnice které by to popisovaly nejsou k dispozici. 

​

Zásadní zjednodušení uvedeného přístupu je nahrazení kubického prostoru nad uvažovaným územím plochou tohoto území. Pokud bychom chtěli kalkulovat příjem tepla (oteplování), výdej tepla (chlazení) a akumulaci tepla v kubickém prostoru, museli bychom  pracovat s detailní deskripcí materiálů a jejich tepelnými vodivostmi a tepelnými kapacitami. Celý výpočet by pak musel být veden nad soustavou diferenciálních rovnic a také paralelní výpočet ve všech dalších kubických prostorech, které s naším zkoumaným prostorem sousedí. 

​

Zanedbání některých procesů a zjednodušení kubického prostoru na plochu nás nutí diskutovat nikoli kompletní tepelnou bilanci kubického prostoru, ale jen částečnou tepelnou bilanci uvažovaného území. Nicméně i tak se jedná o velmi zajímavou část tepelné bilance, která každému majiteli, nebo správci území ukáže, jak si jeho území stojí v porovnání s časem minulým, před zástavbou. A pokud se ukáže, že jeho území hřeje, pak bude možné lehce navrhnout a vypočítat jaké elementy a jaké jejich velikosti je třeba pořídit, aby se území dostalo do podobného tepelně bilančního stavu, jako tomu bylo před zástavbou. 

​

V případě větších zastavěných území je to pochopitelně větší výzva a bylo by třeba, ve spolupráci s obcemi, městy, kraji, ... zahrnout do výpočtů větší území včetně přilehlých komunikací, lesů, řek atp. 

​